V životě to tak chodí. Nic netrvá věčně, ani to pěkné, ale ani to  útrpné. Před čtvrt rokem jsem Vám psal o kruté sběrové současnosti. Pan Tomeček ze sběrných surovin nás vyzýval k trpělivosti. Polovina března, do které nás  žádal, ať vydržíme,tady ještě ani zdaleka není a už Vám oznamuje
               Jestli chcete přijeďte, jestli chcete přivezte.

Není to vítězné oznámení, víte dobře, že hospodářská krize zuří na mnoha, ne-li na všech  frontách hospodářství. Bez papíru se ale žít nedá, papírny už zase pomalu zvedají hlavu. Těžko odhadovat další vývoj. Jedna věc je však jistá. Papírový sponzoring, který v případě naší školy měl tak úžasné výsledky, stále žije. Jisté je, že po“těžké nemoci“ je ještě hodně slaboučký, pokašlává a ještě nemůže cvičit. Ale optimismus, který má naše škola přímo v adrese, nám velí věřit, že všechno bude jako dřív.
                     Petr Vojáček, ředitel školy